Vyběhla bříza běličká, jak ze stáda ta kozička, vyběhla z lesa na pokraj, že prý už táhne jara báj. Vyběhla jako panenka, Tak hebká a tak do tenka, že až to lesem projelo, a vše se touhou zachvělo. A táhne šumem jara báj, vzduch jak na housle, na šalmaj, vzduch samá vůně, vzduch samý květ, a mladý úsměv celý svět. Hned každý strom zelený šat, svátečně jme se oblíkat, a každá haluz, každá snět chce novou řečí rozprávět. A jak by k hodům zavolal, přilítli hosté z blíž i dál, a za den, za dva širý kraj, a celý svět byl jara báj.
https://primanota.net/antonin-dvorak/vybehla-briza-belicka-songs-of-nature.htm